31. Němčice nad Hanou a Mořice (31.5.2018)

Náměstí v Němčicích - tlustý chlapeček i Juda s kyjem

 

Dneska uskutečníme poznávací výpravu se zaměřením na původní osídlení. Vybrali jsme si městečka Němčice a Mořice. A taky je potřeba provětrat Kachnu, když je teď tak sama v garáži, tak aby jí nebylo smutno.

První zastavení se tedy uskutečnilo na náměstí v Němčicích. Překvapivě veliké náměstí s kašnou a plastikou buclatého chlapečka, co šplhá na taky buclatý strom. Trochu jsme se po náměstí prošli a popovídali s místním cyklistou.

 

Veliké nedostatky mám ve v povědomostech o různých sochách svatých, tenhle má třeba v ruce kyj. Ale tváří se velmi mírumilovně (později jsme zjistili, že se jedná o sochu sv. Judy Tadeáše).

 

Němčický žudr

To jsme věděli napřed, že toto městečko vlastní i žudr. Je součástí moc fotogenické stavby, i když jsem si ho představoval trochu vyšší.

Taky v prostřed náměstí je morový sloup a na něm latinský nápis, smůla, co to je v překladu, přesně nevím. A taky tu stojí Sv. Jan Nepomucký – byla by to efektní kombinace s kostelní věží, ale vadí trochu to lešení, že?

Kostel a školy

A ten kostel je velice úpravný i zevnitř, přes mříž se tu dá dobře dokumentovat.

Ještě pár kroků a jsme u školy, asi tu původně byla škola, co je v zahradě. Teď je to penzion, ale nápis hlásá, že to tu nechal vystavět kníže Meternich.

Tady někde bylo keltské sídliště

Kousíček za dnešními Němčicemi a za zákazem vjezdu se rozkládá veliký prostor, který je známý jako „Keltské sídliště Němčice nad Hanou“. Nevím jak to nazvat – hledači s detektory kovu ještě před archeology vyplenili co se dalo a rozkradli. Nacházelo se tady obchodní a výrobní centrum z mladší doby železné tzv. doby laténské. Bohužel cenné nálezy z tohoto místa odnášeli ti hledači a tak jejich úlovky končily v soukromých sbírkách, nebo na černém trhu. „Nepamatuji lokalitu tak zbavenou všech kovů, jako je tato...“ Říká o známém nalezišti (zvaném Kratiny nebo Zadní Dlátko) přerovský archeolog Zdeněk Schenk. A to hledače neodradila ani hrozba čtyřmilionové pokuty. Místo bylo označeno cedulemi a ty byly ukradeny taky.

My jsme tam zastihli párek srnčího, jak důstojně, jak se na historickou lokalitu sluší, procházel se a zřejmě i ve své srnčí řeči komentoval, jak se ti lidé tady ošklivě chovali

Mořice - zámek a kaple/kostel sv. Martina

 

 

Popojedeme kousek do Mořic. Máme to štěstí, že nás k panu starostovi vzala krásná paní asi tajemnice obecního úřadu. Pan starosta nám povídal o sporu, který se tu uskutečnil mezi církevními institucemi – hlavně o přízeň farníků. Totiž – zámek, který tu na náměstí stojí, obývali kněží Pauláni a ti si postavili kapli. Jenomže místní představitelé církve (děkan z Vyškova a farář Božek z Tišína protestovali, protože kapli postavili mimo svoji rezidenci a ještě se vchodem přímo z náměstí, a taky pěkně mohutnou pro těch pár řeholníků (bylo jich 12) a taky protože ta kaple je zmenšená kopie kostela na Karlově z Prahy podle stavitele Ditzenhofera (moc pěkná). To by ale mohli odlákat zájem místních věřících od farního kostela a tam by mohli pocítiti i finanční újmu. Když pak řeholníci odešli, chtěli někteří místní představitelé kapli zbourat, ale naštěstí se jim to nepovedlo. A to na ochozu kaple je asi 20 barokních soch svatých, údajně dílo některého z Braunových žáků.

Byli bychom se rádi podívali na náměstí trochu z ptačí perspektivy ale elegantní schodiště je opatřeno i když krásně vyvedenou, ale pevnou mříží. Tak jsem si zkusil alespoň jak by se tam stálo, jako kdybych představoval nějakou význačnou osobnost.