Náměstí v Němčicích - tlustý chlapeček i Juda s kyjem
Dneska uskutečníme poznávací výpravu se zaměřením na původní
osídlení. Vybrali jsme si městečka Němčice a Mořice. A taky je potřeba
provětrat Kachnu, když je teď tak sama v garáži, tak aby jí nebylo smutno.
První zastavení se tedy uskutečnilo na náměstí
v Němčicích. Překvapivě veliké náměstí s kašnou a plastikou buclatého
chlapečka, co šplhá na taky buclatý strom. Trochu jsme se po náměstí prošli a
popovídali s místním cyklistou.
Veliké nedostatky mám ve v povědomostech o různých
sochách svatých, tenhle má třeba v ruce kyj. Ale tváří se velmi
mírumilovně (později jsme zjistili, že se jedná o sochu sv. Judy Tadeáše).
Němčický žudr
To jsme věděli napřed, že toto městečko vlastní i žudr. Je
součástí moc fotogenické stavby, i když jsem si ho představoval trochu vyšší.
Taky v prostřed náměstí je morový sloup a na něm latinský nápis, smůla, co
to je v překladu, přesně nevím. A taky tu stojí Sv. Jan Nepomucký – byla
by to efektní kombinace s kostelní věží, ale vadí trochu to lešení, že?
Kostel a školy
A ten kostel je velice úpravný i zevnitř, přes mříž se tu dá
dobře dokumentovat.
Ještě pár kroků a jsme u školy, asi tu původně byla škola,
co je v zahradě. Teď je to penzion, ale nápis hlásá, že to tu nechal
vystavět kníže Meternich.
Tady někde bylo keltské sídliště
Kousíček za dnešními Němčicemi a za zákazem vjezdu se
rozkládá veliký prostor, který je známý jako „Keltské sídliště Němčice nad
Hanou“. Nevím jak to nazvat – hledači s detektory kovu ještě před
archeology vyplenili co se dalo a rozkradli. Nacházelo se tady obchodní a
výrobní centrum z mladší doby železné tzv. doby laténské. Bohužel cenné
nálezy z tohoto místa odnášeli ti hledači a tak jejich úlovky končily
v soukromých sbírkách, nebo na černém trhu. „Nepamatuji lokalitu tak
zbavenou všech kovů, jako je tato...“ Říká o známém nalezišti (zvaném Kratiny
nebo Zadní Dlátko) přerovský archeolog Zdeněk Schenk. A to hledače neodradila
ani hrozba čtyřmilionové pokuty. Místo bylo označeno cedulemi a ty byly
ukradeny taky.
My jsme tam zastihli párek srnčího, jak důstojně, jak se na
historickou lokalitu sluší, procházel se a zřejmě i ve své srnčí řeči
komentoval, jak se ti lidé tady ošklivě chovali
Mořice - zámek a kaple/kostel sv. Martina
Popojedeme kousek do Mořic. Máme to štěstí, že nás
k panu starostovi vzala krásná paní asi tajemnice obecního úřadu. Pan
starosta nám povídal o sporu, který se tu uskutečnil mezi církevními
institucemi – hlavně o přízeň farníků. Totiž – zámek, který tu na náměstí
stojí, obývali kněží Pauláni a ti si postavili kapli. Jenomže místní
představitelé církve (děkan z Vyškova a farář Božek z Tišína protestovali,
protože kapli postavili mimo svoji rezidenci a ještě se vchodem přímo
z náměstí, a taky pěkně mohutnou pro těch pár řeholníků (bylo jich 12) a
taky protože ta kaple je zmenšená kopie kostela na Karlově z Prahy podle
stavitele Ditzenhofera (moc pěkná). To by ale mohli odlákat zájem místních
věřících od farního kostela a tam by mohli pocítiti i finanční újmu. Když pak
řeholníci odešli, chtěli někteří místní představitelé kapli zbourat, ale
naštěstí se jim to nepovedlo. A to na ochozu kaple je asi 20 barokních soch svatých,
údajně dílo některého z Braunových žáků.
Byli bychom se rádi podívali na náměstí trochu z ptačí
perspektivy ale elegantní schodiště je opatřeno i když krásně vyvedenou, ale
pevnou mříží. Tak jsem si zkusil alespoň jak by se tam stálo, jako kdybych
představoval nějakou význačnou osobnost.
Žudr není původní, ale replika, původní žudr byl ze sušených cihel tzv. vepřovic.
OdpovědětVymazat