Nejkrásnější hřiště
To máme dneska takový trochu domácí výlet. Už jsme mockrát tady byli u našeho kamaráda a tak nejedeme až tak na objevnou výpravu, ale spíš zase na návštěvu.
Hned po příjezdu se Zoe vrhla na krásně vybavené dětské hřiště a vyzkoušela jednotlivé atrakce. Ze všeho nejvíc ji bavila houpačka. Prolézačka se skluzavkou na ni byla ještě moc veliká a na lanovce se bála.
Rybníček nad Vlčími Doly
Tak jsme udělali okružní cestu a začali jsme u rybníka. Zde jsme sice rybičky neviděli, ale zato pěknou zelenou žábu a vážky.
Wlciedol – schovaná nádhera
Vlčí Doly jsou malá vesnička, stranou od všeobecného dění,
což ji dělá jako místo velice příjemné k odpočívání. Je to součást obce Věžky a
páni statistikové udávají, že zde žije 63 obyvatel a je zde celkem 50 objektů k
bydlení a z toho trvale obydlených 29. Právě u toho dětského hřiště je budova
„chata“, která slouží ke společenským účelům.
Vlčí Doly se už dříve vyvíjely poněkud stranou i když první
zmínka pochází z roku 1377, kdy Jan „de Wlciedol“ prodává Zbyňkovi z Dřínova
pět čtvrtí lánu „in Wlciedol“. Teprve po první světové válce došlo v obci k
všestrannému rozvoji. Až 1941 byla provedena elektrifikace a na sklonku léta
1951 byl zaveden místní rozhlas a přestalo se chodit a vyhlašovat po vesnici s
bubnem.
Kafíčko a „kladina“
No a pak jsme byli pozváni na kafíčko, aby ta procházka měla
patřičný závěr. Seděli jsme na dvorku a dívali se, jak Zoe zdolává trám (v
průřezu tak 20 na 20), který byl opřen o mez, mírně do kopce. Dařilo se jí to a
byla k neutahání. I potom posouvala po trámu ozdobný rákosový kočárek i když se
mu netočily kolečka.
Nové graffiti v Hulíně
Máme v plánu ještě dojet do Hulína, protože se tam objevily
nové nasprejované obrazy. Ty první jsme byli zkontrolovat v našem výletu číslo
1. Jeden je u podchodu pod nádražím. Je tu lavička a nad ní cedulka, že se tady
jako nesmí kouřit (to vypadá, jako že to nasprejované není, že je to úřední zákaz – abychom tady
nemuseli pořád uklízet hromady vajglů!) K té cedulce autor přimaloval tři
výrostky, jak příkaz vůbec nedodržují a kolem hlav se jim vznášejí oblaka
čoudu. Vidíte, tak takhle ošklivě by to tady vypadalo.
Ten druhý obrázek je vytvořen v korytě řeky (to by měla asi
být Rusava). Je tam vyobrazen K. Havlíček i s názvem Havlíčkova ulice (a v
řece). Je to vedle lávky přes řeku a nejlépe je to vidět právě z té lávky.
Ještě na nanuk a pivko
Hlavní bod programu – jde se na zmrzlinu a nejlépe do
nádražního bufetu. Zojinka si spokojeně užívá nanuka a já si spokojeně upíjím
piva z kelímku. Sedíme na lavičce na peróně a já dumám nad tím, jak se sejdou
zajímavé údaje: Popíjím Zubra, nade mnou je reklama na Radegast a kelímek mám
od náchodského Primátora a to mě teda potěšilo.
Žádné komentáře:
Okomentovat