Se známými jsme se vypravili Kačenkou nejprve na Bunč – již
podruhé v krátké době. Pořád se mi líbí, že je tady turistická útulna, takže
bych se hned šel i třeba turisticky tulit. Na žádné tulení nebyl čas, vyrazili
jsme na výlet – cíl rozhledna na Brdu.
Trochu jsme zapátrali, co to je brdo. Tedy brdo je součást
tkalcovského stavu – ta věc je na jedné straně rovná a na druhé zubatá. A tak,
jak se podle nástroje na česání – hřebenu začalo přeneseně říkat i hřebenu hor,
no a tak podle toho tkalcovského nástroje vznikl i název pro kopec – Brdo.
Dálnice v Chřibech
Ještě než jsme se dostali do cíle svého putování, prohlíželi
jsme si torza mostních pilířů ztracených v lese, kde měla původně být dálnice.
Začalo se stavět na úseku Zástřizly – Napajedla. Za války se přestalo, po válce
se ještě nějakou dobu budovalo a pak po roce 1948 nechali definitivně v lese
svému osudu betonové bloky, a tak páteřní dálnice přes Chřiby už nevede.
Prioritu dostal těžký průmysl. Docela by se tu člověk mezi těmi betonovými
bloky bál. Jsou tu pro tu dálnici i připraveny kanály, které vedou odnikud
nikam – už je to jen probíhačka pro jezevce. Říká se tady Na Salárně.
 |
| Foto z doby stavebních prací (zdroj: www.treking.cz) |
Rozhledna Brdo
Lesní cesta (hlavně pro turisty a lesnické stroje) vede
pořád do mírného kopce až k nejvyššímu bodu a to je „hora“ Brdo. Cestou putujeme
pod „Vylízanou skálou“ (– zvláštní název, že jo?) Na Brdu postavili rozhlednu,
snad první kamennou po více jak 70 letech. Jak nám cedulka praví, základní
kámen byl položen v roce 2001 a vznosná stavba se rozhlíží po okolí od roku
2004. Měří 23,9 m a nahradila původní dřevěnou rozhlednu, která v sedmdesátých
letech dosloužila. (A taky byla vysoká jen 20 m.) Rozhled je parádní – za
pěkného, jasného počasí můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a
samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty.
Ranč Kostelany
Trochu se pokochat pohledem na všechny strany a zase
nazpátky, teď už pohodlně z kopečka do Bunče. Zaznamenám si dneska dokonce 7 km
a jsem na to pyšný. Je doba oběda a jsou tu mraky turistů, tak pojedeme kousek
na oběd do ranče v Kostelanech.
Ranč je to, jak má vypadat – Jsou tu připraveni osedlaní
koně, jeden nádherný plavák a ten druhý je strakáč, jako když ho z kovbojky
vystřihnete. Uvnitř je místa dost a dali jsme si boršč a jelení gulášek. A
dobrý. To nad námi byly umístěny pravé kovbojské flinty, jen nevím, jestli pro
návštěvníky nebo pro personál restaurace.
Bez střechy domů
Je krásný den a tak sundáme u kachničky střechu a užíváme si
cestu domů. Vždycky se musí najít nějaká drobná závada. Soused nám postavil
auto před vjezdem do garáže, ještě že je naše autíčko docela malé, a tak se po
troše šíbování do té garáže i šťastně dostaneme.
Žádné komentáře:
Okomentovat