
Sirné prameny
Šli jsme až k těm slavným pramenům. Je jich tu dokonce
několik. A už podle barvy poznáte, že to normální pitná voda není. Do
průzkumného týmu patří i naše malá Zojinka, která si to užívala podle sebe a
dalo dost práce a snažení, abychom měli vždycky ten správný přehled, kam zrovna
jdeme a na co se chceme zrovna dívat a nebo co chceme zvěčnit pro budoucí
generace. Někdy třeba taky seděla na ulici a hrála si s kamínky okolo sebe –
schválně co s tím budete dělat.
Spousta kačen
V té spodní části je jezírko nebo taková přehrada té
lázeňské vody a u ní byla spousta kačen, to se Zojince určitě líbilo, kačky
byly na lidi zvyklé a dalo se k nim přijít hodně blízko. Mezi nimi důstojně
plavala i černá labuť. Obešli jsme i tu kapličku Sv. Kříže – tam právě ty
prameny jsou. Lidi tam házeli kachnám rohlíky a tak jsme byli u toho taky.
Vody hojitelné

Tyhle slavné lázně ve Smraďavce jsou součástí Buchlovic v
údolí Chřibů nedaleko buchlovského zámku a hradu Buchlova. Vlastní lázně byly
založeny v roce 1805 lidumilem Leopoldem Berchtoldem. Taky proto tady ty budovy
nesou název Leopoldov. Takový trochu soumrak vlastního lázeňství nastal v 50
letech po zestátnění, no a znovuobnovení lázní i koupelí se podařilo v roce
2012. A tedy přírodní minerální sirná voda má velmi příznivé účinky na
onemocnění reumatologické, neurologické, ortopedické a kožní.
Babiččina pajda
My jsme pocourali po té hlavní ulici lázní a pak jsme
vyrazili na zpáteční cestu, kdy jsme se ještě chtěli zastavit v Lebedově a
načerpat tam to naše slavné Cuvée Lebedoff. Tu lázeňskou vodu jsme neochutnali,
ale na Lebedově nám teda chutnalo báječně.
Musím s díkem podotknout, že jsem dostal hůlku „Babiččinu
pajdu“, protože jsem tu svoji nechal doma a zase se na potvoru ozvalo koleno a
byl jsem za ni moc vděčný. Nevím, jak byla babička veliká, ale mě ta hůlka
vyhovuje, jako by byla udělána přímo pro mě.
Žádné komentáře:
Okomentovat