22. dubna 2018

17. Svatý Kopeček (14.4.2018)


Poutní místo a přilehlá ZOO

 

Už kdysi dávno, když jsme jednou byli na Hostýně, jsem si říkal, že tady na Moravě bych se měl podívat nejprve na Svatý Kopeček u Olomouce. Tak dneska jsme ten rest vypořádali. Nejprve technická poznámka – Svatý Kopeček se píše s velkými písmeny S a K, protože tak se jmenuje obec, která se tam nachází.

Je to nejdelší výlet z našich poznávacích zájezdů, protože jsme ujeli od nás 64 km. Opravdu na kopečku ta bazilika je a je vidět zdaleka. Dneska je moc pěkné počasí a tak tu určitě nebudeme sami. Naše výprava se skládá ze: Zoe, Ája, Ríša, Honza a já. Ono ten dnešní cíl byl ustanoven, aby s námi mohli a chtěli jet i ostatní a ne kvůli té slavné bazilice, ale protože se nechali zlákat tou zoologickou zahradou.

Bazilika


Naše mladší část výpravy pobyla se Zoinkou, která během dlouhé jízdy usnula a my – já a Honza jsme se šli coby správní poutníci podívat na to slavné poutní místo. Tento chrám se jmenuje „Poutní chrám navštívení Panny Marie“ a už při příchodu je vidět, že jsou tu na poutníky připraveni – je tu fůra krámků se vším možným a hlavně se suvenýry pro poutníka, aby měl doklad, že to tu navštívil.

Ten vlastní chrám je fantastický, obrovský a zdobený, že oči přecházejí. Uvažovali jsme, jak asi působil na prostý lid v dobách, kdy poutníci bydleli v chudých dřevěnkách pod doškovou střechou. Nezapomenout na snímeček, jak vypadá turista, když „je pod obraz“. Taky celý ten dojem ze stavby, co jsme už z dálky viděli, umocňují boční stavby, které vybudovali premonstráti hlavně pro mohutný příval poutníků.

Jsou tu také takové zvláštní lavice po obou stranách, kde to vypadá jako na hanbě, ale možná, že tu seděli ti vyvolení. A taky je tu Ježíšek ve zdobném šatě, celý v modrém a tak jsme si vzali jeden obrázek na památku, dokonce s anglickým textem.

To průčelí je velice majestátní a na poutnících je vidět, že si to užívají. I pohledy do kraje s maminkou a kočárkem patří do celkového koloritu tohoto místa.

 

Wolkerův domek

 

Nesmíme zapomenout na domek, kde pobýval Jiří Wolker, dokonce o tom napsal něco ve svých básních.

 „Žlutavý kostel vlá na hoře zelené,

to je korouhev této krajiny tiché a svěcené,

to je Svatý Kopeček u Olomouce,

místo pro poutníky a výletníky...


ZOO

Teď dáme celou naší ekipu dohromady a jdeme se podívat do ZOO. Dáme si tu zmrzlinu a napochodujeme na vyhlídkovou věž, ale najednou je to už moc vysoko a dál už ani krok. No co, bojím se. I když rozhled je tu parádní. A tak jsme prošli i kolem velikánského akvária, kde proplouval slušně veliký žralok.

A tady taky tradičně – Hic sund leones, ale mám stejně dojem, že majestátní zvířata si prohlížejí lidi, protože diváci jsou oni a lidičky tu jsou pro jejich zábavu.

Velice se omlouvám tomu pánovi, že jsme ho zařadili do té naší sbírky, on je totiž velmi podobný mému bratrovi, i když ten byl vyšší a hubenější.
 
Pojeďme už domů, docela mě už bolí nohy, ale atrakci projít výběhem s klokany jsme si neodpustili. Ale oni se stejně drželi stranou a nás čumilů si nevšímali.

Žádné komentáře:

Okomentovat