Na Hostýně
S partou kamarádů nejedeme na Hostýn poprvé, ale tentokrát tento výlet zařadíme do série našich průzkumných výprav. Však k nim taky patří – no ne?
Vyrážíme (na naše zvyklosti) poměrně brzo, už jedeme v 8 hodin. Potřebujeme stihnout mši svatou.
To je totiž tak: Ta bazilika i Křížová cesta vznikla na
základě události, která se udála
v dávných dobách.... Tehdá bylo v zemi České a Moravské dost
mizerně. Zlý Turek útočil a plundroval naši zemi, co mu síly stačily. Lidé
utekli sem na tenhle kopec Hostýn jako na poslední místo, kde by se mohli
zachránit. Modlili se a prosili o záchranu. A považte – strhla se veliká bouře
(dlouho už taková neřádila v našich krajích), ale co bylo podstatné pro naše
předky, přišla záchrana na poslední chvíli. Ty blesky začaly bušit do Turků, že
si další útoky rozmysleli a raději odtáhli zase domů do Turecka. Taky proti
samotným nebeským mocnostem se toho nedá moc podniknout a to dokonce ještě ani
dneska. No a tak je na nás, abychom si to připomínali a taky samozřejmě
nezapomněli poděkovat. A tak není divu, že naše parta Egyptologů to bere velmi
vážně a rádi se sem zase vždycky vypraví.
 |
| ...ty blesky... |
Já za sebe se musím ke své smůle přiznat, že moje
nedoslýchání mi nedovolí moc sledovat co se v kostele děje, kdo mluví a o čem.
Ale ta atmosféra stojí za to. No a k mojí smůle jsem ještě nutně někam
potřeboval zaběhnout. A tak jsme se potichu vydali ven ještě před koncem mše.
Teda některé poutnice se na nás dívaly velice šeredně, jenže co se dá dělat.
Znova jsme rušit nechtěli a tak jsme si na lavičce a na sluníčku užívali krásný
den a čekali jsme na naši partu.
Křížová cesta
Oni potom ještě po mši podle všech regulí
prošli Křížovou cestu. (Některé jiné poutnice je za to velice pochvalovaly).
Většina z naší skupiny – ti pravověrní poutníci a
cestovatelé se rozhodli, že na Rusavu, kde jsme měli v plánu dnešní výlet
zhodnotit a zakončit, dojdou pěšky. No a my jsme se nejprve podívali až k
větrné elektrárně a i já jsem slyšel svištění vrtule – a to je co říct.
Zámek Bystřice pod Hostýnem
Pak jsme popojeli do Bystřice a šli se podívat do zámku.
Paní od pokladny s námi šla do výstavních prostor. Zatím se tu dělají nové
parketové podlahy a tak jsme opatrně prošli vrstvou dřevěného prachu a dostali
jsme se do expozice židlí.
Historický ohýbaný nábytek
„Pozor, nedotýkat se a nefotografovat!“ Ty ohýbané „tonetky“
přece zná úplně každý a tady v Bystřici je jedno místo, kde se to ohýbání
dělalo. Ohýbá se bukové dřevo a tahle firma působila tam, kde se ty buky daly
těžit. Co se týká toho vyrábění nábytku, je to celá věda. Jak nejprve
napařovat, pak ohýbat do přesných tvarů a šroubováním zafixovat do speciálních
podložek a potom brousit, leštit a lakovat a kompletovat a je tu křesílko do
kterého bych se usadil a hned tak někdo
by mě odtud nedostal. Slečna nebo mladá paní od pokladny nám o tom všechno
řekla a ještě jsme na videu mohli sledovat ten postup jak se to dělá. A ještě
se potom sedák a i opěradlo jemně vyplete – no paráda.
 |
| Ne, nefotili jsme... Zdroj: http://www.vychodni-morava.cz |
 |
| Ta vepředu je jen ze dvou "prutů"(!) ... Zdroj: http://www.vychodni-morava.cz |
 |
| http://www.vychodni-morava.cz |
Laudonovy platany
Jinak celé prostory zámku budou městu sloužit jako výstavní
prostory. Poslední majitelé zámku byli Laudonové a vnuk toho generála, (co jsme
o něm zpívali, že má tu bílou čepici) nechal tady vysadit krásnou alej platanů
podle Bystřičky a vůbec tady u zámku.
Lebedovské víno na Rusavě
Abychom nic nezmeškali, tak uháníme do Rusavy, kde u našeho
kamaráda Vendy je vedle chaloupky velmi šikovné místečko pro celou skupinu
lidí.
Popijeme něco vínka, ba i nějakou štamprličku a velmi kladně byla
hodnocena i ochutnávka „Cuvée Lebedoff“, tedy vínko, které tu mělo svoji
premiéru. A hlavně – byl podrobně hodnocen dnešní výlet a postupně se přešlo i
na hodnocení politické situace, jak to obvykle bývá.
Byla dobrá nálada, pěkné počasí a protože jsme dobrou vůli
spolu měli, tak dnešek prostě neměl chybu.
Žádné komentáře:
Okomentovat