V hlavní roli „Kachna“
Dnešní cestování je zaměřeno především na vyzkoušení Kachny
– abychom zjistili, zda bude možné s touto krasavicí podniknout nějaký větší
výlet. Taky na fotkách největší pozornost vzbuzuje především Citroen 2 CV
Charleston, teda Kačena. A taky ať si říká, kdo chce co chce – je to paráda,
dokonce na některých snímcích se staví do pozice, jako kdybychom ji chtěli
prodat. (Ale ani náhodou.)
Tři tisíce let staré „město“
Nejprve jsme doputovali na Hradisko a tam jsem teprve dnes
poznal, že ten kámen, co je na něm lokalita označená, nese taky zápis o
mistrovství v orbě. A na tom označení historické lokality je několik
zajímavostí – ona ta lokalita není jenom ten travnatý plácek, ale celé pole pod
ním a toto „místečko“ bylo obýváno a taky několikrát ohrazeno v různých dobách
a poslední hradba, která tu byla, vlastně skrývá poslední zbytek hradebního
valu a obývaná lokalita bylo i celé to sousední pole. Taky všelijaké nálezy
dokládají, že se bydlelo už před 3 tisíci lety. A vůbec se nedivím archeologům,
že se dokážou pro to objevování tak zapálit.Na kafe do Zlobic
Ale jedeme dál – do Zlobic za naší kamarádkou Zuzkou. Velice
obdivuji v jakém prostředí buduje Zuzka svoje budoucí obydlí tady ve Zlobicích.
A mimochodem čekal jsem, že Zlobice budou mít něco zajímavého v tom, jak byl
vytvořen ten název obce – Zlobice. Jenomže její původní vlastník se jmenoval
Zlob a tečka. A víc se o tom neví a taky o tom frajerovi, co se tak jmenoval. A
to by mohla být tak fantastická historka, no jo, smůla.
Pozvali nás na kafíčko a prodebatovali jsme, jak to uděláme
zítra, abychom to všechno zvládli. Protože tam do Uherského Hradišťa jedeme pro
Zuzčinu dceru Sofii, pro kterou Zuzka jezdívá vlastně každý týden. Ale
tentokrát pojedeme Kačenkou, aby to stálo za to, a taky obejdeme pokud možno co
nejvíce památek, abychom pokračovali ve výzkumné činnosti. (Tedy podle
získaných podkladů je jich tedy pěkná dávka.)
Nesmím zapomenout na kamaráda Rokyho. To je psisko, černé,
veliké, nebezpečně vyhlížející, ale kamarádské a dokonce už i v Kroměříži byl
pár dní u mě. I teď jsme si padli do oka a i na fotodokumentech je jasně vidět,
že jsme kamarádi. Tak Roko, ahoj!
Popraviště na Barbořině
Poslední snímeček je už těsně nad Kroměříží. Je to poblíž
Barbořiny a dokonce někde tam, co je teďka zahrádka a kříž – prý bylo kroměřížské
popraviště – že by? Ale stejně jsme byli na dalším vršíčku a tak jsme to dnes
opravdu klasicky uzavřeli.
Žádné komentáře:
Okomentovat