39. Holý Kopec a Přestavcký les

Holý kopec a retranslační věž

Dneska to byla jen taková průzkumná procházka. Ta televizní věž dominuje panoramatu krajiny a zdá se, že svým moderním tvarem ani pohled neruší – naopak docela zdůrazňuje atmosféru. Nemáme moc času a tak jsme vyjeli obcí Stará Ves až nahoru na Holý Kopec. Před dnešní vesnicí tady kdysi stávala osada, která byla zničena, a tak, když se tady znovu usadili obyvatelé, pojmenovali to tou Stará Ves.

Odkud se to díváme na Hostýn?

 

Nad vesnicí na Holém kopci je ohrazená parcela na které stojí ta televizní věž. Dnes se už pro přenos televizního signálu nepoužívá, ale přístupná turistům není. Docela rád bych se tam podíval, prý je věži obytná místnost se vším vybavením, se schody i s výtahem a taky tam jsou ochozy, ze kterých je krásný výhled po okolí – ke Svatému Hostýnu, na hrad Helfštýn i ke Kroměříži a do rovin Hané. Že by tam měli něco tak ukrutně tajného, nebo něco co by se dalo snadno poškodit nebo zničit? Takhle se na těch deset poschodí můžeme jen dívat od zavřené brány. Ale i dole je docela pěkný rozhled – jsou vidět borovice a kousek na obzoru i Svatý Hostýn. Tenhle pohled bychom měli ukázat kamarádům – schválně odkud se to na Hostýn díváme?

Stará Ves: porovnali jsme výhled na dvě věže – jednu od kostela neogotickou a tu druhou moderní

Přestavlky

Objedeme to tady ještě druhou vesnicí, která se jmenuje Přestavlky. (Obcí tohoto jména je prý v ČR asi 12.) Docela divné jméno – kdo ví, jak vlastně vzniklo. Tady v Přestavlkách je i zámek, který čeká na opravy, a mohlo by to být docela zajímavé místo. My jsme se od obce vydali až k lesu a cestou jsme porovnali výhled na dvě věže – jednu od kostela neogotickou a tu druhou moderní.

Přestavlcký les: „Krásný den – přejem všem!“

 

Putovali jsme až do Přestavlckého lesa – kdo by řekl, že les leží v jihozápadní části Kelčské pahorkatiny, která je součástí Podbeskytské pahorkatiny a taky, že tu jsou zachovalé porosty karpatských a polonských dubohabřin. Kdybych tohle určení viděl dřív možná, že bych si představoval pod tím honosným názvem, že vstoupíme do něčeho velice monumentálního.

Ale lesík to je velmi příjemný a došli jsme až k lesní školce s boudou a lavičkami na posezení pracovníkům při svačině. Mají tu sympatický nápis: „Krásný den – přejem všem.“ Díky, my taky přejeme, ale asi se sem na procházku někdy vrátíme, abychom si ten krásný den užili, až na to budeme mít někdy víc času. Teď musíme na nádraží do Přerova, protože se vrátí naše cestovatelky až z Kréty. Tak vítejte doma!